Zajímavosti ze světa přírody a ochrany krajiny.
Nedělní ráno. Většina lidí ještě možná spí, ale my už máme sbaleno. Dva batohy, něco k jídlu, pití a před námi celý den. Nemáme žádný velký plán, žádný přesný čas, kdy musíme být na konkrétním místě, a už vůbec nehodláme závodit s hodinkami. Prostě…
Na Branžeži jsem byl mockrát. Ne vždycky jsem věděl, jak se která skála jmenuje, a popravdě mi to tehdy bylo úplně fuk. Pro nás byla důležitá jiná věc. Jestli se tam dá někde zalézt s usárnou, kde se dá udělat oheň a jestli…
Nad hladinou rybníka stojí ruiny hradu Borotín, k nimž se váže temná pověst o zmizelém dítěti, zakázané lásce, otcovraždě a kletbě, která měla skončit až smrtí posledního potomka…
Z Jetřichovic vyráží dvanáct tuláků za starým hradem ukrytým mezi skalami. Cestou se učí číst krajinu, vázat uzly a poznávat světové strany. Večer pak přijde oheň, kytara a hvězdy.
Středeční ráno, stará Karosa, barevní turisté a Mořina, která už není jako dřív. Vzpomínám na dobu, kdy se na Ameriku chodilo pěšky, na Huňačka, Hagenovy štoly, staré cesty a trampské večery u ohně. Vzpomínky kamaráda Buřta
Ivančena. Místo, kde se pod Lysou horou potkává tramping s příběhy lidí, kteří tudy prošli před námi. Batoh, les, kopec a vzpomínky na kamarády, se kterými bývaly vandry úplně jiné. Vyprávění kamaráda Buřta.
Vysoko ve skalní stěně nad Strenickým potokem se ukrývá Petrovina. Jeskyně opracovaná lidskou rukou, letopočet 1627, kalich a pověsti o ukrývaných lidech, loupežnících a pokladu.
Červencový vandr ke skalnímu hrádku Svojkov. Já, Eliška a věčně ňafající Pepíno objevujeme krásu pískovcových skal, lesů a noci pod hvězdami. Zatímco Eliška si výpravu užívá, Pepíno lituje bramboráku místo knedlíků
Pátek. „Co naplat, kamaráde, jede se ven,“ prolétne mi hlavou. Hodím usárnu na záda a vyrážím k Chrudimce, naší Stříbrné řece. Čeká mě les, oheň, staré sruby a vzpomínky na kamarády. Vypráví David Proutek - Buřt.
Dva dny v Krušných horách, Kotelní jezírko, staré štoly, Kyšperk a večery u ohně. Já, Eliška, Drobek a Markéta jsme vyrazili na zářijový vandr, kde nechyběl smích, chladná rána ani jeden zapomenutý ešus.
