Toulky, osady, campy a trampské příběhy.
Osm dětí, dva vedoucí a říjnová sobota plná dobrodružství. S Tuláky jsme vyrazili ke Sluneční bráně, kde nás čekal podzimní les, zálesácké úkoly, spousta smíchu, kamarádství a zážitky, na které se jen tak nezapomíná.
Jsou cesty, na které člověk vzpomíná celý život. Vůně lesa, praskání ohně, písnička za doprovodu kytary a kamarádi, na které je spolehnutí. Kniha Stopou toulavou od Fredyho Schuberta a Mikyho Ryvoly připomíná svět trampingu, svobody a přátelství, který má své kouzlo i dnes.
Stopou toulavou. Kniha, která voní lesem a svobodou
Dva batohy a tři dny v srdci Chřibů. Čekají nás lesní cesty, staré hradní zříceniny, noclehy pod střechou lesních přístřešků a večery u ohně. Čas jen pro nás dva, daleko od každodenního shonu. Vzpomínky na poslední sluneční paprsky letošního října.
Ostaš, skalní labyrint nad Policí nad Metují, láká k toulání i vzpomínkám. Starý tramp tu v duchu potkává dávné kamarády, slyší praskání ohně a připomíná si časy, kdy s usárnou vyrážel za obzor a věřil, že má na všechno dost času. Vypráví Buřt.
Nad údolím Vltavy se tyčí majestátní zřícenina hradu Dívčí Kámen. Vydejte se do jižních Čech za příběhy mocných Rožmberků, romantickými hradbami a krásou přírody, která tomuto výjimečnému místu dodává nezapomenutelnou atmosféru.
Adršpach, Janovice a Teplické skály. Kraj kamaráda Čendy, kde je krásně, ale některé kopce by i tak starý tramp nejraději poslal kamsi do háje… Když mě Čenda pozval na vandr do svého kraje, dlouho jsem se nerozmýšlel. Adršpach, Teplické skály, lesy a kamarádi.…
Čtyři staří trampové, stará Vltava, Hostinec U Taterů a Bílé skály. Vyrážíme za vzpomínkami, kamarádstvím a kouskem trampského světa, který nezmizel ani pod hladinou přehrady. A déšť? Ten nás přece nezastaví. Vypráví opět Buřt.
Svatojánské proudy bývaly místem, kde Vltava řvala mezi skalami, trampové spávali pod celtou a vodáci bojovali s peřejemi. Dnes je krajina jiná, ale starý tramp Buřt v ní pořád slyší ozvěnu časů, kdy stačilo potkat člověka v zeleném a říct „Ahoj.“
Nedělní ráno. Většina lidí ještě možná spí, ale my už máme sbaleno. Dva batohy, něco k jídlu, pití a před námi celý den. Nemáme žádný velký plán, žádný přesný čas, kdy musíme být na konkrétním místě, a už vůbec nehodláme závodit s hodinkami. Prostě…
Na Branžeži jsem byl mockrát. Ne vždycky jsem věděl, jak se která skála jmenuje, a popravdě mi to tehdy bylo úplně fuk. Pro nás byla důležitá jiná věc. Jestli se tam dá někde zalézt s usárnou, kde se dá udělat oheň a jestli…
