Borotín. Kletba, která měla přežít celý rod

Nad hladinou rybníka stojí ruiny hradu Borotín, k nimž se váže temná pověst o zmizelém dítěti, zakázané lásce, otcovraždě a kletbě, která měla skončit až smrtí posledního potomka…
Toulky, osady, campy a trampské příběhy.

Nad hladinou rybníka stojí ruiny hradu Borotín, k nimž se váže temná pověst o zmizelém dítěti, zakázané lásce, otcovraždě a kletbě, která měla skončit až smrtí posledního potomka…

Z Jetřichovic vyráží dvanáct tuláků za starým hradem ukrytým mezi skalami. Cestou se učí číst krajinu, vázat uzly a poznávat světové strany. Večer pak přijde oheň, kytara a hvězdy.

Středeční ráno, stará Karosa, barevní turisté a Mořina, která už není jako dřív. Vzpomínám na dobu, kdy se na Ameriku chodilo pěšky, na Huňačka, Hagenovy štoly, staré cesty a trampské večery u ohně. Vzpomínky kamaráda Buřta

Ivančena. Místo, kde se pod Lysou horou potkává tramping s příběhy lidí, kteří tudy prošli před námi. Batoh, les, kopec a vzpomínky na kamarády, se kterými bývaly vandry úplně jiné. Vyprávění kamaráda Buřta.

Vysoko ve skalní stěně nad Strenickým potokem se ukrývá Petrovina. Jeskyně opracovaná lidskou rukou, letopočet 1627, kalich a pověsti o ukrývaných lidech, loupežnících a pokladu.

Červencový vandr ke skalnímu hrádku Svojkov. Já, Eliška a věčně ňafající Pepíno objevujeme krásu pískovcových skal, lesů a noci pod hvězdami. Zatímco Eliška si výpravu užívá, Pepíno lituje bramboráku místo knedlíků

Pátek. „Co naplat, kamaráde, jede se ven,“ prolétne mi hlavou. Hodím usárnu na záda a vyrážím k Chrudimce, naší Stříbrné řece. Čeká mě les, oheň, staré sruby a vzpomínky na kamarády. Vypráví David Proutek - Buřt.

Dva dny v Krušných horách, Kotelní jezírko, staré štoly, Kyšperk a večery u ohně. Já, Eliška, Drobek a Markéta jsme vyrazili na zářijový vandr, kde nechyběl smích, chladná rána ani jeden zapomenutý ešus.

Někde v údolí Kačáku kdysi hořely ohně, kolem kterých sedávali kluci s usárnami na zádech a hlavou plnou svobody. Lone Star dnes mlčí, ale kdo umí naslouchat, možná ještě uslyší jejich kytary.

V kopcích nad bezejmennou řekou se odehrávají příběhy, které voní lesem, ohněm a dálkami. Trampské črty, v nichž zůstává kus svobody, přátelství i vzpomínek na svět, který pomalu mizí.
Za jejich vznik a možnost podělit se o ně s vámi patří velké poděkování Fredymu Schubertovi, který mi tyto trampské črty zaslal a laskavě svolil k jejich zveřejnění.